Po stopách Johanna Sebastiana Bacha
- Redakce
- 21. 3.
- Minut čtení: 8
Aktualizováno: 7. 4.
Johann Sebastian Bach během svého života působil na několika významných místech v Německu. Každé z těchto míst sehrálo důležitou roli v jeho hudební kariéře a životě.
Eisenach (1685–1695)
Eisenach je rodné město Johanna Sebastiana Bacha a místo, kde začal svou hudební cestu. Narodil se zde 21. března 1685 a strávil zde prvních 10 let svého života.
Bach se narodil do hudební rodiny. Jeho otec, Johann Ambrosius Bach, byl městský hudebník (Spielmann) a vedl městskou kapelu. Matka Maria Elisabeth Lämmerhirt byla dcerou koželuha. Johann Sebastian byl nejmladší z osmi dětí. Rodina Bachových byla v Eisenachu známá jako hudební rodina.
V roce 1694 zemřela jeho matka Maria Elisabeth. O rok později, v roce 1695, zemřel i jeho otec Johann Ambrosius. Po smrti rodičů se přestěhoval do Ohrdrufu ke svému staršímu bratrovi Johannu Christophu Bachovi, který se ujal jeho výchovy a dalšího hudebního vzdělávání.
Hudební začátky
Bach se od útlého věku učil hře na housle a cembalo pod vedením svého otce.
Rodinná hudební tradice měla na něj zásadní vliv.
Už jako malý chlapec se zapojoval do hudebních produkcí městské kapely.
Památky:
Rodný dům Bacha, který je dnes muzeem.
Muzeum bylo otevřeno v roce 1907 a je jedním z nejstarších muzeí věnovaných Bachovi.
Expozice obsahuje:
Originální hudební nástroje z Bachovy doby.
Multimediální instalace přibližující jeho dílo a život.
Koncertní sál, kde jsou denně předváděny ukázky Bachovy hudby na autentické nástroje.
Georgenkirche (kostel sv. Jiří)
Zde byl Bach pokřtěn.
Bachův otec zde působil jako městský hudebník.
Dnes je zde pamětní deska připomínající Bachův křest.
Ačkoli Bach přímo s hradem nesouvisí, je dominantou města a jeho význam se proplétá s dalšími historickými postavami, zejména s Martinem Lutherem, který zde přeložil Nový zákon do němčiny.
Ohrdruf (1695–1700)
Po smrti rodičů se Bach přestěhoval ke svému staršímu bratrovi Johannu Christophu Bachovi (1671–1721), který byl varhaníkem v místním kostele sv. Michaela. Johann Christoph byl bývalým žákem Johanna Pachelbela, což mělo velký vliv na mladého Bacha.
Bach navštěvoval Latinskou školu v Ohrdrufu (Lyceum), která byla známá svou kvalitní výukou. Vynikal nejen v hudbě, ale i v latinském a řeckém jazyce. Patřil k nejlepším studentům, což mu později umožnilo získat stipendium do Lüneburgu.
Ohrdruf bylo místem, kde Bach získal pevné základy ve varhanní hře a hudební teorii. Právě zde začal vážně uvažovat o své hudební kariéře a stal se samoukem, který se učil od starších mistrů prostřednictvím kopírování not. Tento základní výcvik mu otevřel cestu k dalšímu studiu v Lüneburgu a následně k jeho profesionální hudební dráze.
Hudební výchova
Johann Christoph se stal Bachovým učitelem hudby a předával mu své znalosti o varhanní hře a hudební teorii.
Během svého pobytu v Ohrdrufu se Bach učil nejen hrát na varhany, ale také kopíroval notové záznamy starších mistrů.
Tyto přepisy byly klíčové pro jeho hudební rozvoj, protože si tak osvojoval různé styly a skladatelské techniky.
Památky:
Kostel sv. Michaela (Michaeliskirche)
Kostel, kde jeho bratr Johann Christoph působil jako varhaník.
Varhany byly několikrát restaurovány, ale stále připomínají Bachovu dobu.
Bachhaus Ohrdruf
Původní dům, kde Bach žil s bratrem, již neexistuje, ale pamětní deska připomíná místo.
Lüneburg (1700–1702)
V roce 1700 získal stipendium jako chórista a odešel do Lüneburgu, kde pokračoval ve studiu na Michaelisschule.
Lüneburg byl místem, kde si Bach vybudoval pevné základy své hudební dráhy. Naučil se zde improvizovat a komponovat ve stylu severoněmeckých mistrů. Setkání s Georgem Böhmem a dalšími významnými hudebníky formovalo jeho hudební vkus a dovednosti. Přestože zde nepůsobil jako profesionální hudebník, jeho pobyt v Lüneburgu byl rozhodující pro jeho další hudební vývoj.
Hudební vzdělání
Studium na Michaelisschule:
Zpíval v chóru Matinschor, který byl známý svou výbornou úrovní.
Škola nabízela komplexní vzdělání v hudbě, latině a dalších humanitních předmětech.
Naučil se zde severoněmecký styl varhanní hry, což ho ovlivnilo v pozdější tvorbě.
Setkání s varhaníkem Georgem Böhmem:
V kostele sv. Jana (Johanniskirche) se seznámil s varhaníkem Georgem Böhmem, který měl zásadní vliv na jeho varhanní techniku.
Bach zde často hrával na velké varhany a pozoroval Böhma při improvizaci.
Böhm byl známý svou schopností improvizovat, což na Bacha silně zapůsobilo.
Hudební inspirace:
V Lüneburgu se Bach setkal s hudbou severoněmecké varhanní školy, která zahrnovala bohaté figurace a kontrapunkt.
Hudební život ve městě byl bohatý díky blízkosti významných kulturních center, jako byly Hamburk a Celle.
Bach často cestoval do Hamburku, kde navštěvoval koncerty a obdivoval hru varhaníků, jako byl Johann Adam Reincken.
Památky:
Michaeliskirche (Kostel sv. Michala):
Zde Bach zpíval ve sboru a získal své stipendium.
Johanniskirche (Kostel sv. Jana):
Kostel s působivými varhanami, kde Bach navštěvoval Georga Böhma.
Bachova stezka v Lüneburgu:
Naučná stezka věnovaná Bachovu pobytu v tomto městě.
Arnstadt (1703–1707)
Jedno z prvních významných působišť Johanna Sebastiana Bacha. V roce 1703 dostal Bach příležitost prověřit nové varhany v kostele Neue Kirche. Jeho varhanní hra zaujala městskou radu natolik, že mu nabídli místo varhaníka. Bachovi bylo v té době pouhých 18 let!
V tomto malém durynském městě působil v letech 1703–1707 jako varhaník v kostele Neue Kirche (dnes nazývaný Bachkirche). Toto období bylo pro Bacha velmi formativní a plné hudebního experimentování, ale také konfliktů s místními úřady.
Významná díla
Toccata a fuga d moll (BWV 565) - Možná složená právě v této době, jedno z nejznámějších varhanních děl.
Capriccio sopra la lontananza del suo fratello dilettissimo (BWV 992) - Humorné a melodické dílo věnované Bachovu bratrovi.
Kantáta "Christ lag in Todes Banden" (BWV 4) - První pokusy o kompozici kantát.
Památky:
Bachkirche (dříve Neue Kirche)
Kostel, kde Bach působil jako varhaník.
Dnes nese jméno na jeho počest.
Varhany byly několikrát restaurovány, aby odpovídaly původnímu stavu.
Bachovo muzeum (Bachhaus)
Věnované Bachovu životu a dílu.
Nachází se nedaleko kostela.
Bachův pomník
Socha Bacha stojí před kostelem jako připomínka jeho působení.
Mühlhausen (1707–1708)
Mühlhausen (dnes Mühlhausen/Thüringen) je dalším z důležitých působišť Johanna Sebastiana Bacha. Bach přijal místo v Mühlhausenu po svém působení v Arnstadtu, kde měl neshody s vedením kvůli své novátorské hře a neautorizovaným absencím. Mühlhausen mu také nabídl lepší platové podmínky a prestižnější postavení.
Působil zde jako varhaník v kostele Divi Blasii (sv. Blažeje). Přestože zde strávil pouze rok, mělo toto místo významný vliv na jeho ranou skladatelskou kariéru.
Během svého působení v Mühlhausenu se Bach oženil s Marií Barbarou Bachovou (1707), svou vzdálenou sestřenicí. Svatba se konala v Dornheimu, nedaleko Mühlhausenu.
Významná díla
Kantáta "Gott ist mein König" (BWV 71)
Jedna z mála kantát, které byly vydány tiskem již za Bachova života.
Napsána pro nástup nového městského rady.
Tato kantáta byla tak úspěšná, že se jí dostalo dokonce finanční podpory na tisk.
Kantáta "Aus der Tiefen rufe ich, Herr, zu dir" (BWV 131)
Napsaná pravděpodobně na žádost městské rady jako projev zbožnosti po požáru v Mühlhausenu.
Varhanní díla:
Během svého působení zde Bach také zdokonaloval své varhanní kompozice a provedl úpravy varhan v kostele sv. Blažeje.
Památky:
Kostel sv. Blažeje (Divi Blasii)
Dochované varhany jsou dnes připomínkou Bachova působení.
Kostel je stále aktivní a pořádají se zde koncerty barokní hudby.
Bachova stezka v Mühlhausenu
Procházka po místech spojených s Bachovým působením.
Přestože bylo Bachovo působení v Mühlhausenu krátké, znamenalo významný krok v jeho kariéře. Zde se poprvé ujal větší odpovědnosti jako varhaník a skladatel v církevním prostředí. Vznik kantáty "Gott ist mein König" dokazuje, že už v této době byl schopen komponovat rozsáhlá a působivá díla.
Výmar (Weimar) (1708–1717)
Jedno z nejvýznamnějších měst v životě Johanna Sebastiana Bacha. Stal se dvorním varhaníkem a koncertním mistrem na dvoře vévody Wilhelma Ernsta Sasko-Výmarského. Toto období je považováno za jedno z jeho nejplodnějších a nejdůležitějších. Zde se narodil jeho syn Carl Philipp Emanuel Bach.
Bachovo působení ve Výmaru se odehrávalo v kontextu bohatého kulturního života města. Vévodský dvůr podporoval umění a hudbu, což vytvořilo ideální podmínky pro Bachovu tvorbu. Zde se také Bach inspiroval hudbou starších mistrů, jako byli Buxtehude a Pachelbel, a zároveň rozvíjel své mistrovské schopnosti v kompozici a improvizaci.
V roce 1717 se Bach dostal do konfliktu s vévodou Wilhelmem Ernstem kvůli nabídce na místo kapelníka v Köthenu. Vévoda na něj reagoval tvrdě a na jeden měsíc ho nechal uvěznit.
Nakonec byl propuštěn a odešel do Köthenu, kde jeho kariéra pokračovala na ještě vyšší úrovni.
Významná díla z výmarského období
Toto období je klíčové zejména pro jeho varhanní a církevní hudbu. Bach zde vytvořil mnoho skladeb, které demonstrují jeho mistrovství v kontrapunktu a melodické vynalézavosti.
Varhanní díla:
Toccata a fuga d moll (BWV 565) - Patrně nejslavnější Bachovo varhanní dílo.
Preludium a fuga v C dur (BWV 531) - Ukázka brilantní kompoziční techniky.
Fantazie a fuga v g moll (BWV 542) - Skvost barokního varhanního umění.
Kantáty:
Weimarské kantáty (BWV 12, BWV 21, BWV 182) - Vznikly jako součást Bachovy povinnosti komponovat pro dvorní bohoslužby.
Instrumentální díla:
Houslové sonáty a partity - Základy houslové literatury.
Braniborské koncerty (část) - První koncepty a nápady pro tento cyklus vznikaly právě ve Výmaru.
Památky:
Hrad ve Výmaru (Stadtschloss) - Místo, kde Bach působil jako dvorní hudebník.
Kostel sv. Petra a Pavla (Herderkirche) - Varhany, na které Bach pravděpodobně hrál.
Bachovo muzeum ve Výmaru - Výstava o Bachově životě a díle v tomto městě.
Köthen (1717–1723)
Bach přijal pozvání knížete Leopolda, který byl velkým milovníkem hudby a sám aktivně hrál na housle a cembalo. V Köthenu (dnes Anhalt) se stal kapelníkem a ředitelem komorní hudby a toto období je považováno za jedno z nejšťastnějších a nejproduktivnějších v jeho životě.
Na rozdíl od předchozích působišť (Výmar a Arnstadt) byla hudba v Köthenu světská a orientovaná na dvorskou zábavu. Bach měl k dispozici kvalitní orchestr složený z talentovaných hráčů, velkorysé finanční podmínky a svobodu v kompozici.
V roce 1720 mu zemřela první manželka Maria Barbara Bach. Bach byl tou dobou s knížetem Leopoldem na cestě do Karlových Varů. V roce 1721 se oženil s Annou Magdalenou Wilcke, talentovanou zpěvačkou, která mu později pomáhala s opisováním not.
Významná díla
Bachovo působení v Köthenu je charakterizováno především instrumentální hudbou. Vznikla zde některá z jeho nejslavnějších a nejhranějších skladeb.
Braniborské koncerty (BWV 1046–1051)
Skládají se z šesti koncertů a jsou považovány za vrchol barokní instrumentální hudby.
Bach je věnoval braniborskému markraběti Christianu Ludvíkovi.
Sólové skladby pro housle a violoncello
Sonáty a partity pro sólové housle (BWV 1001–1006) - Včetně slavné Chaconne z Partity č. 2 d moll.
Suites for Solo Cello (BWV 1007–1012) - Šest suit pro sólové violoncello, které patří mezi nejslavnější skladby pro tento nástroj.
Dobře temperovaný klavír, kniha I (BWV 846–869)
Cyklus 24 preludií a fug ve všech durových a mollových tóninách.
Ukázka Bachova mistrovství v kontrapunktu a harmonii.
Anglické a Francouzské suity
Skládají se z několika tanců a představují eleganci dvorské hudby.
Památky:
Bachhaus Köthen: Muzeum v budově, kde Bach působil.
Zámek Köthen: Barokní zámek, kde Bach vedl dvorní orchestr.
Kostel sv. Jakuba: Kostel, kde se Bachova hudba stále pravidelně provádí.
Zámek Köthen: Kde Bach komponoval a vedl orchestr.
Lipsko (1723–1750)
Lipsko (německy Leipzig) je nejvýznamnější a nejplodnější působiště Johanna Sebastiana Bacha. V tomto městě strávil posledních 27 let svého života (1723–1750) a vytvořil zde svá největší a nejznámější díla.
Působil zde jako kantor v kostele sv. Mikuláše (Nikolaikirche) a v kostele sv. Tomáše (Thomaskirche), kde i vyučoval studenty (Thomasschule). Stal se hudebním ředitelem města (Director musices).
V roce 1721 se Bach oženil s Annou Magdalenou Wilcke, která byla talentovanou zpěvačkou.
V Lipsku se jim narodilo několik dětí, z nichž se někteří stali významnými hudebníky, jako Carl Philipp Emanuel Bach a Johann Christian Bach. Anna Magdalena vedla rodinný notový archiv a pomáhala s opisováním not.
Významná díla
Lipské období je považováno za vrchol Bachovy tvorby, zejména v oblasti duchovní hudby.
Vokálně-instrumentální díla
Matoušovy pašije (BWV 244) - Monumentální pašijové oratorium pro dva sbory a orchestr.
Janovy pašije (BWV 245) - Intenzivní hudební zpracování příběhu Ježíšova ukřižování.
Mše h moll (BWV 232) - Vrcholné dílo sakrální hudby, kombinující tradiční katolickou mši s luteránskými prvky.
Vánoční oratorium (BWV 248) - Cyklus šesti kantát pro vánoční období.
Magnificat (BWV 243) - Slavnostní hudba pro sóla, sbor a orchestr.
Kantáty
V Lipsku napsal přes 200 kantát, z nichž mnohé se zachovaly. Mezi slavné patří například:
Christ lag in Todes Banden (BWV 4)
Ich habe genug (BWV 82)
Wachet auf, ruft uns die Stimme (BWV 140)
Instrumentální díla
Bach v Lipsku tvořil také instrumentální hudbu, ačkoliv její význam byl v tomto období menší než vokálně-instrumentální produkce.
Dobře temperovaný klavír, druhá kniha (BWV 870–893)
Umění fugy (BWV 1080) - Mistrovské dílo kontrapunktu.
Památky:
Kostel sv. Tomáše (Thomaskirche)
Bachův hrob se nachází před oltářem.
Dodnes zde působí světoznámý Thomaskantorei (Tomášský sbor).
Bachovo muzeum v Lipsku
Moderní muzeum v domě naproti kostelu sv. Tomáše.
Obsahuje cenné rukopisy, nástroje a další památky.
Bachův pomník před kostelem sv. Tomáše
Socha připomínající jeho působení a význam pro město.
Lipské období bylo pro Bacha vrcholnou etapou, kdy se stal uznávaným mistrem nejen v Německu, ale i v celé Evropě. Přestože jeho hudba po smrti upadla na čas do zapomnění, právě z Lipska se v 19. století díky Mendelssohnovi znovu rozšířila do světa.
Zajímavosti:
Bach nikdy neopustil Německo, ale jeho hudba se rozšířila do celého světa.
Byl známý svou pracovní morálkou a oddaností hudbě, navzdory obtížným životním okolnostem.
Jeho hudba je dodnes považována za základ evropské klasické hudební tradice.
Comments