Zahradní království Dessau-Wörlitz (Gartenreich Dessau-Wörlitz) se nachází v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, v krajině mezi řekami Labe a Mulda. Na Seznam světového dědictví UNESCO bylo zapsáno v roce 2000 podle kritérií (ii) a (iv). Chráněná oblast dnes zaujímá přibližně 11 891 hektarů.
Vznik tohoto mimořádného krajinného celku je spojen především s knížetem Leopoldem III. Friedrichem Franzem z Anhalt-Dessau a jeho přítelem a architektem Friedrichem Wilhelmem von Erdmannsdorffem. Inspiraci získávali při cestách po Anglii a Itálii a od druhé poloviny 18. století začali své představy uskutečňovat v okolí Dessau a Wörlitz.
Centrem celého areálu se stal park ve Wörlitz, kde vznikla první krajinářská zahrada anglického typu v kontinentální Evropě. Během přibližně čtyřiceti let byla postupně propojena s dalšími zahradami, parky, zámky, zemědělskou krajinou a drobnými architektonickými stavbami. Výsledkem je kulturní krajina v měřítku, které bylo v tehdejší Evropě výjimečné.
Významnou dominantou je zámek Wörlitz (Schloss Wörlitz), postavený v letech 1769–1773. Podle UNESCO jde o první neoklasicistní stavbu v dějinách německé architektury. Pozoruhodný je také Gotický dům (Gotisches Haus), budovaný od roku 1774, který výrazně ovlivnil rozvoj novogotické architektury ve střední Evropě.
Součástí Zahradního království jsou rovněž historické areály Oranienbaum a Mosigkau. Zvláštností Oranienbaumu je anglo-čínská zahrada, kterou UNESCO označuje za jediný dochovaný příklad takového zahradního komplexu v Evropě zachovaný v původní podobě z období před rokem 1800.
Dessau-Wörlitz však nebylo vytvořeno pouze pro krásu. Jeho tvůrci se řídili myšlenkami osvícenství a snažili se harmonicky propojit umění, vzdělávání, zemědělství, technický pokrok a přírodu. Veřejný přístup do parků a staveb byl součástí širší myšlenky vzdělávání a kultivace společnosti.
UNESCO proto Zahradní království Dessau-Wörlitz považuje za jeden z nejvýznamnějších příkladů krajinářského plánování období evropského osvícenství a za mimořádnou ukázku proměny filozofických ideálů 18. století ve skutečnou kulturní krajinu.
Komentáře